Sbírka středně dlouhých rozprav

20. Zastavování myšlenek

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.

Tam Vznešený oslovil mnichy:

„Mnichové! … mnich (bhikkhu), který se oddává vyšší mysli (adhičittam-anujutténa) by měl čas od času zaměřit pozornost (manasí kátabbáni) na pět představ (paňča nimittáni).

Kterých pět?

1. Obrácení pozornosti na dobré myšlenky

Tak jako zkušený tesař nebo jeho učeň může hrubý klín vyrazit jemným klínem, vystrčit ho a zbavit se ho, právě tak, mniši, … měl by místo toho zaměřit pozornost na jinou představu spojenou s prospěchem. …

2. Zkoumání nebezpečí zlých myšlenek

Jestliže v mnichovi, i když místo oné představy zaměřuje pozornost na jinou představu spojenou s prospěchem, vznikají ještě zlé a neprospěšné myšlenky, spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, měl by zkoumat nebezpečí [vady] (ádínava) těchto zlých myšlenek: ‚Tak a tak jsou tyto myšlenky neprospěšné (akusalá), tak a tak jsou tyto myšlenky zavrženíhodné (sávadždžá), takové a takové strastné následky (dukkhavipáká) mají tyto myšlenky.‘ Když zkoumá nebezpečí těchto myšlenek, zlé a neprospěšné myšlenky, spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, jsou v něm opuštěny a dojdou k ukončení. Jejich překonáním se mysl vnitřně upevní, usadí, sjednotí a soustředí.

Tak jako muž či žena, mladí a hezky oblečení, by z mrtvoly hada, psa nebo člověka, zavěšené jim kolem krku, pociťovali děs, tíseň a ošklivost, právě tak, mniši, … měl by zkoumat nebezpečí těchto zlých myšlenek: …

3. Nevěnování pozornosti zlým myšlenkám

Jestliže v mnichovi, i když zkoumá nebezpečí oněch zlých myšlenek, vznikají ještě zlé a neprospěšné myšlenky spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, měl by dosáhnout toho, aby oněm zlým myšlenkám nevěnoval pozornost (asati-amanasikáro) a zapomněl na ně (ápadždžitabbo). Dosažením toho, že oněm zlým myšlenkám nevěnuje pozornost a zapomene na ně, zlé a neprospěšné myšlenky, spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, jsou v něm opuštěny a dojdou k ukončení. Jejich překonáním se mysl vnitřně upevní, usadí, sjednotí a soustředí.

Tak jako ten, kdo má oči, nechce-li vidět tvary přicházející do jeho zorného pole, oči zavře nebo se ohlédne jinam, právě tak, mniši, … měl by dosáhnout toho, aby oněm zlým myšlenkám nevěnoval pozornost a zapomněl na ně. …

4. Zaměření pozornosti na zastavení formování myšlenek

Jestliže v mnichovi, i když dosáhl toho, že oněm zlým myšlenkám nevěnuje pozornost a zapomene na ně, vznikají ještě zlé a neprospěšné myšlenky spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, měl by zaměřit pozornost na zastavení formování myšlenek (vitakka-sankhára-santhánam manasikátabbam). Tím, že zaměří pozornost na zastavení formování myšlenek, zlé a neprospěšné myšlenky, spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, jsou v něm opuštěny a dojdou k ukončení. Jejich překonáním se mysl vnitřně upevní, usadí, sjednotí a soustředí.

Tak jako když jde člověk rychle a napadne ho: ‚Proč jdu rychle, mohl bych jít pomalu.‘ Když jde pomalu, napadne ho: ‚Proč jdu pomalu, mohl bych se zastavit.‘ Když stojí, napadne ho: ‚Proč stojím, mohl bych si sednout.‘ Když sedí, napadne ho: ‚Proč sedím, mohl bych si lehnout.‘ Když leží, vyhnul se tak onen člověk jednotlivým hrubým způsobům pohybu a koná jednotlivé jemné způsoby pohybu. Právě tak, mniši, … měl by zaměřit pozornost na zastavení formování myšlenek. …

5. Přemožení zlých myšlenek mentální silou

Jestliže v mnichovi, i když zaměřuje pozornost na zastavení formování myšlenek, vznikají ještě zlé a neprospěšné myšlenky spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, měl by se stisknutými zuby a s jazykem na patře [zlou] mysl [dobrou] myslí zadržet (abhinigganhitabbam), stisknout (abhinippíletabbam) a přemoci (abhisantápétabbam). Když takto se stisknutými zuby a s jazykem na patře [zlou] mysl [dobrou] myslí zadrží, stiskne a přemůže, zlé a neprospěšné myšlenky, spojené s touhou, nenávistí a zaslepeností, jsou v něm opuštěny a dojdou k ukončení. Jejich překonáním se mysl vnitřně upevní, usadí, sjednotí a soustředí.

Tak jako kdyby silný muž uchopil slabšího za hlavu nebo za ramena, zadržel ho, stisknul ho a přemohl ho, právě tak, mniši, … měl by se stisknutými zuby a s jazykem na patře [zlou] mysl [dobrou] myslí zadržet, stisknout a přemoci. …

… Takový mnich je pak nazýván mistrem [vládcem] (vasí) cest [způsobů] myšlení (vitakka-parijájapathésu). Myslí pouze ty myšlenky, které si přeje myslet, a nemyslí ty myšlenky, které si nepřeje myslet. Odetnul toužení (aččhéččhi tanham), zbavil se pout (vivattaji samjodžanam) a skrze správné překonání domýšlivosti [já jsem] učinil konec strasti (sammá mánábhisamajá antamakási dukkhassá,ti).“

Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.